SOUČASNÉ JEVANY

Jevany z Letadla


Obec Jevany


Jevanské rybníky


Voděradské bučiny



 

V dnešní době satelitních městeček vás někdy může přepadat pocit, že jak vytáhnete paty z hlavního města, nečeká vás nic než řady identických novostaveb – a už proto stojí za to navštívit obci Jevany, příjemné místo sousedící s Národní přírodní rezervací voděradských bučin, které si jako svoji oázu klidu vybrala nejedna významná osobnost českého kulturního života současného i historického.

Jevany ale nejsou žádným snaživým adeptem na získání postu výletního místa pro Pražany – ve skutečnosti je zde totiž tato tradice zakořeněna již od dob první republiky, kdy byly „objeveny“ spisovatelkou Gabrielou Preissovou, jež si zde také později nechala postavit krásnou secesní vilu. Zde se poté usadil i významný český skladatel Karel Svoboda, a u něho výčet známých obyvatel Jevan rozhodně nekončí. Dalším místním je například Lou Fanánek Hagen, jenž se rozhodl po obci pojmenovat i jedno ze svých alb. A co už jen tak někdo neví, Jevany byly i místem natáčení oblíbené komedie Dovolená s Andělem, která udělala z místního Grandhotelu Wagner chatu Jezerku, ráj kolektivní rekreace.

Celé okolí je hustě zalesněno a protkáno Jevanským potokem, který se ve Stříbrné Skalici vlévá do Sázavy. Voděradské bučiny, kdysi součást hraničního hvozdu oddělujícího území pražského knížete od oblasti, které vládli Zličané (knížata Slavníkovců), zahrnují i naučnou stezku, která je dlouhá přibližně 6,5 km a čítá 18 zastávek.

Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny je součástí rozsáhlého lesního komplexu na pravém břehu Jevanského potoka. Nachází se v prostoru mezi obcemi Louňovice, Vyžlovka, Jevany, Černé Voděrady a Struhařov. Nadmořská výška nejnižšího místa u Jevanského potoka je 345 m a nejvyššího vrchu Kobyla 501 m. Hlavním předmětem ochrany je rozsáhlý komplex kyselých a květnatých bučin s typickou flórou a faunou.

Území se rozkládá v Mnichovické pahorkatině a Jevanské plošině. Zahrnuje návrší s nevýrazným hřebenem a pahorky a členitější terén dělený údolími bezejmenných přítoků Jevanského potoka. Území je zajímavé výskytem periglaciálních jevů. Intenzivním mrazovým zvětráváním vznikly pseudokary, kamenná moře a polygonální půdy.

Většina území je budována hrubozrnnou říčanskou žulou, ve které můžeme najít několikacentimetrové vyrostlice živce (ortoklasu), jemněji zrnitou aplitickou žulou a méně dalšími horninami (pískovce, břidlice).

Převládajícím společenstvem jsou kyselé (bikové) bučiny s několika málo typickými druhy rostlin – metličkou křivolakou (Avenella flexuosa), bikou bělavou (Luzula luzuloides) a jestřábníkem zedním (Hieracium murorum). Méně jsou vyvinuté květnaté bučiny s pestřejší druhovou skladbou s kyčelnicí devítilistou (Dentaria enneaphyllos) a cibulkonosnou (D. bulbifera), svízelem vonným (Gallium odoratum), bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis), lýkovcem jedovatým (Daphne mezereum) apod. Okraje potoků lemují společenstva přípotočních olšin, podmáčené lesní polohy obývají olšiny s ostřicí řídkoklasou (Carex remota). Na strmějších svazích se vyskytují roklinové javořiny s udatnou lesní (Aruncus vulgaris), česnáčkem lékařským (Allinaria officinalis) apod. V údolích se vyskytuje původní ekotyp chlumního smrku, vzácně je zastoupena jedle, javor mléč a klen.

Území patří k významným mykologickým lokalitám, zejména z pohledu dřevokazných hub. Nalezneme zde např. na jedli vázané bondarcevku horskou (Bondarzewia mesenteria) a lesklokorku jehličnanovou (Ganoderma carnosum). Z lupenatých pozemních druhů zde roste např. límcovka šupinatá (Stropharia squamosa), velmi vzácná helmovka Pearsonova (Mycena pearsoniana), nehojná šupinovka Jahnova (Pholiota jahnii) aj.

Z fauny byly zjištěné reliktní a zoogeograficky významné druhy půdní zvířeny. Složení edafonu naznačuje, že Voděradské bučiny mohly být nejzápadnějším prvkem migrace buku od východu z Karpat, kdežto bučiny Křivoklátska patří již do proudu jihozápadního. Druhově bohatá je fauna lesních motýlů, je zde hojný např. martináček bukový (Aglia tau), batolec duhový (Apatura iris), vzácní srpokřídlecovití motýli (Drepana curvatula), hřbetozubci (Drymania querna) apod. Pestrá je i fauna xylofágních druhů (živících se mrtvým dřevem) brouků – 40 druhů tesaříků, včetně vzácného druhu Nothorhina punctata, dále např. střevlík Pterostichus burmeisteri, roháček Systenocerus caraboides. Z ptáků zde hnízdí na staré stromy vázaný holub doupňák (Columba oenas), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), nepravidelně lejsek malý (Ficedula parva) a čáp černý (Ciconia nigra). Z obojživelníků se můžeme setkat s mlokem skvrnitým (Salamandra salamandra), čolkem horským (Triturus alpestris), skokanem hnědým (Rana temporaria) či ropuchou obecnou (Bufo bufo).(zdroj: (Martin Klaudys)

Půlhodinku cesty z Prahy jsou Jevany lehce dostupné pro každého, kdo chce opustit město a vyjet s rodinou do přírody (místní naučná stezka bude jistě pěkným výletem) nebo prozkoumat popkulturní ikonu Karla Gotta v jeho ne zas tak dávno otevřeném muzeu, Gottlandu. V Jevanech nechybí ani místečko pro příjemný oběd nebo večeři ve dvou, a to ať se rozhodnete pro piknik na břehu rybníka, nebo italské speciality. Prostě příjemný únik z městského stresu do místa s bohatou historií i uklidňující přírodou doslova pro každého.


galerie současné Jevany